Jaké je právní postavení Rady České televize?
Rada České televize vznikla podle zákona o České televizi jako orgán zastupující veřejnost při kontrole televize veřejné služby. V současném uspořádání je de facto součástí České televize, neboť její rozpočet je součástí televizního rozpočtu. Nemá právní subjektivitu, takže i její administrativní aparát tvoří zaměstnanci České televize. Nemůže například sama o sobě vyhlašovat ani žádné veřejné zakázky. Měsíční odměny členů rady také vyplácí Česká televize ze zvláštní výdajové položky. Členové rady nejsou v pracovněprávním vztahu s Českou televizí – vykonávají veřejnou funkci, do které jsou zvoleni na dobu 6 let. Mandát jim vznikne zvolením do funkce na základě hlasování poslanecké sněmovny.
Jaké je organizační zařazení Rady České televize?
Rada České televize není součástí organizační struktury České televize, stojí mimo ni. Nemůže zasahovat do manažerského řízení, výroby ani vysílání. Radě se zodpovídá generální ředitel České televize, neboť ho volí a odvolává, rozhoduje o stížnostech na jeho činnost, a také mu stanovuje mzdu. Na návrh generálního ředitele Rada ČT rovněž jmenuje a odvolává ředitele televizních studií v Brně a v Ostravě. Generální ředitel dále jmenuje a odvolává po projednání s Radou České televize ředitele divize Korporátní vztahy a komunikace, ředitele divize Vývoj pořadů a programových formátů, ředitele divize Program, ředitele divize Zpravodajství a sport, ředitele divize Výroba, ředitele divize Marketing a nová média, ředitele divize Technika a provoz, ředitele divize Finance. Tím jsou její personální kapacity ve vztahu k vnitřnímu fungování televize vyčerpány. Vůči běžným zaměstnancům kompetence nemá.
Jaké poradenství může Rada České televize využívat?
Rada České televize zřizuje Dozorčí komisi, svůj poradní orgán ve věcech kontroly hospodaření České televize. Tato možnost byla zavedena po tzv. televizní krizi novelizací zákona č. 483/1991 zákonem č. 39/2001 Sb. Ani tato komise není součástí organizační struktury České televize a její členové nejsou v žádném pracovněprávním vztahu k České televizi. Členy Dozorčí komise si Rada ČT vybírá sama, viz dále.
Jaké jsou kompetence Rady České televize?
Rada České televize je orgán zřízený zákonem a platí pro ni ústavní princip, že své kompetence může uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Působnost Rady České televize vymezuje zákon č. 483/1991 Sb. v § 8. Jmenuje a odvolává generálního ředitele televize, na základě jeho návrhu také ředitele televizních studií. Schvaluje rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku. Kontroluje účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku. Kontroluje plnění povinnosti České televize převádět a používat výnosy z reklam. Sleduje, jak jsou naplňovány evropské požadavky na transparentnost finančních vztahů. Schvaluje Statut České televize předkládaný generálním ředitelem. Projednává či schvaluje návrhy na pronájem nemovitostí nebo jejich částí na dobu delší než tři měsíce, na převod, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí. Rada nemůže zasahovat do činnosti České televize, tato pravomoc náleží podle Statutu ČT pouze generálnímu řediteli. Pokud generální ředitel předkládá Radě České televize návrh nové významné služby nebo návrh změny stávající významné služby České televize, je třeba, aby takový návrh obsahoval popis služby, zda je v souladu se zákonem o ČT a Kodexem České televize, zda a do jaké míry naplňuje demokratické, sociální a kulturní potřeby společnosti a potřebu zachovat mediální pluralitu, tematické zaměření služby, cílovou skupinu, na kterou se služba zaměřuje, a předpokládané finanční náklady na její realizaci.
Komu je Rada České televize zodpovědná?
Za své kroky se Rada České televize zodpovídá pouze Poslanecké sněmovně. Té předkládá jednou ročně výroční zprávu o činnosti České televize (březen) a jednou ročně výroční zprávu o hospodaření České televize (srpen). Sněmovna volí a odvolává členy Rady České televize, popřípadě může odvolat Radu České televize jako celek, pokud dvakrát po sobě neodsouhlasí její výroční zprávu.
Mají členové Rady České televize nějakou právní zodpovědnost za svá rozhodnutí?
Zákon o České televizi žádnou širší zodpovědnost členů Rady České televize při výkonu volené funkce nestanovuje. Svá rozhodnutí přijímají jako kolektivní orgán většinovým hlasováním, rozhodující je usnesení formulované v zápise z veřejné schůze. Nejvyšším trestem je odvolání z funkce, k němuž může sněmovna přistoupit z důvodů vyjmenovaných v zákoně. Jinak teoreticky platí obecná ustanovení o náhradě majetkové a nemajetkové újmy podle občanského zákoníku.
Kdy může zaniknout funkce člena Rady České televize?
Podle zákona o České televizi členství v Radě zaniká uplynutím funkčního období, nebo den po doručení písemné rezignaci doručené předsedovi Poslanecké sněmovny, nebo odvoláním z funkce, nebo dnem, kdy člen rady přestal splňovat základní předpoklady pro zvolení do funkce, nebo úmrtím. Základními předpoklady pro zvolení do funkce jsou způsobilost k právním úkonům, trvalý pobyt na území České republiky, trestní bezúhonnost (za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen) a čisté lustrační osvědčení, pokud je vzhledem k věku kandidáta do Rady České televize nutné. Poslanecká sněmovna dále člena Rady České televize odvolá, jestliže naruší závažným způsobem důstojnost funkce, nebo se dopustí jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce, nebo pokud více než 3 měsíce absentuje na schůzích rady. Poslanecká sněmovna člena Rady České televize odvolá, jestliže přestane splňovat předpoklady uvedené v § 5 zákona o České televizi. Tento paragraf upravuje neslučitelnost funkcí a předchází majetkovému prospěchu kvůli příbuzenským vazbám. Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu. Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů; dále se nesmí podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě. Člen Rady nesmí v České televizi zastávat jinou funkci nebo vykonávat výdělečnou činnost, ani nesmí mít od České televize jiné příjmy, než peněžitá plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nebo příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona. Předpoklady pro výkon funkce člen Rady nesplňuje, je-li osobou blízkou osobě, která v České televizi zastává placenou funkci nebo vykonává výdělečnou činnost, popřípadě má od České televize jiné příjmy, než příjmy z užití předmětů ochrany podle autorského zákona, anebo která se podílí na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků nebo zastupuje obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost rozhodování člena Rady v Radě.
Kdy může Poslanecká sněmovna přistoupit k odvolání celé Rady České televize?
Poslanecká sněmovna může Radu České televize odvolat, neplní-li Rada České televize opakovaně své povinnosti stanovené zákonem 483/1991 Sb. o České televizi, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.
Jak se na konstrukci a činnost Rady České televize dívají soudy?
- Nejvyšší soud České republiky se v usnesení 21 Cdo 1860/2003 zabýval žalobou neúspěšného uchazeče o funkci generálního ředitele České televize, jehož Rada České televize vyřadila z výběrového řízení. Neúspěšný kandidát v listopadu 2001 žaloval dva subjekty: Českou televizi i Radu České televize. Požadoval, aby soud určil neplatnost 14 konkrétních usnesení Rady České televize. Obvodní soud pro Prahu 4 řízení proti Radě České televize zastavil „pro nedostatek její způsobilosti být účastníkem řízení“. Naopak Česká televize byla dle názoru soudu prvního stupně pasivně legitimovaným účastníkem sporu, neboť hmotné právo jí přiznává postavení zaměstnavatele. Při výběrovém řízení na pracovní místo (v tomto případě generálního ředitele) nebylo poskytnuto rovné zacházení všem uchazečům, proto dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí. Mezi nepravomocně zrušenými usneseními bylo i usnesení o jmenování vítězného uchazeče Jiřího Balvína do funkce generálního ředitele. Česká televize se odvolala k Městskému soudu v Praze, ten rozsudek zrušil a řízení zastavil. Argumentoval tím, že pracovněprávní vztah vzniká až volbou nebo jmenováním, a co se stalo před tímto okamžikem, nespadá do kompetence soudu. Neúspěšný kandidát podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který usnesení odvolacího soudu v lednu 2004 zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud uvedl, že podstatné je, že předmětem sporu je vztah mezi občanem a právnickou osobou, tedy vztah soukromoprávní. Protože žádný právní předpis nesvěřuje projednání a rozhodování sporu z tohoto vztahu jinému orgánu, náleží rozhodnutí o dané věci soudu. Relevantní závěr: Usnesení Rady České televize jsou žalovatelná. Žaloba se v tomto případě opírala o § 37 předchozího občanského zákoníku („právní úkon musí být učiněn určitě a srozumitelně, jinak je neplatný“), dále o tehdejší znění zákoníku práce ohledně nerovného přístupu při výběru mezi uchazeči, a o článek 1 Listiny základních práv a svobod (rovnost před zákonem). Rada České televize je v rovině soukromoprávního sporu posuzována jako „orgán jednající jménem zaměstnavatele“.
- Postavením rady se zabýval rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 102/2010-80. Soud posuzoval postavení Rady Českého rozhlasu, u níž je legislativní vymezení působnosti shodné s Radou České televize. V případu šlo o odvolání Václava Kasíka z funkce generálního ředitele Českého rozhlasu v červenci 2009. Žalovaným subjektem byla Rada Českého rozhlasu. Nejvyšší správní soud řešil kasační stížnost Václava Kasíka proti rozhodnutí Městského soudu v Praze 15. 4. 2010, který jeho žalobu zamítl a konstatoval, že rozhodnutí Rady Českého rozhlasu podléhají přezkoumání soudem podle zásad správního soudnictví. Nejvyšší správní soud však 30. března 2011 rozhodnutí Městského soudu v Praze zrušil, neboť podle jeho závěru není rada správním orgánem. Český rozhlas má formu veřejného ústavu, neboť je právnickou osobou plnící specifický účel. Rada je potom orgánem veřejného ústavu a sleduje ve své činnosti zájem veřejný (právo veřejnosti na kontrolu), nicméně činí tak prostředky práva soukromého, a to především pracovněprávními úkony (jmenování a odvolávání generálního ředitele, určování jeho mzdy), podílí se rovněž na ekonomickém řízení Českého rozhlasu (schvalování rozpočtu, Statutu, schvalování dlouhodobých plánů rozvoje apod.). Rada nevykonává veřejnou moc ani vrchnostenskou veřejnou správu, nemá rovněž pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech nepodřízených subjektů. Vztahy rady a generálního ředitele se blíží spíše pracovněprávním vztahům nadřízenosti a podřízenosti nežli správněprávním vrchnostenským vztahům, což se projevuje mj. v určování mzdy generálního ředitele. Generální ředitel má možnost obrany proti nezákonnému odvolání z funkce v rámci občanského soudního řízení prostřednictvím žaloby na určení neplatnosti odvolání z funkce, případně žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru. Relevantní závěr: Rada není správní orgán.
- Nález Ústavního soudu 235/2002 Sb. se zabýval procesem výběru a volby členů Rady České televize. Podstatou stížnosti skupiny senátorů byl předvýběr kandidátů do Rady České televize volebním výborem Poslanecké sněmovny. Ústavní soud dovodil, že volební výbor je ústavně konformním způsobem ustaveným orgánem Poslanecké sněmovny a byla mu svěřena pravomoc účastnit se voleb členů Rady České televize. Působení volebního výboru při volbě členů Rady České televize lze považovat za působení Poslanecké sněmovny samotné. Porušení principu rovného přístupu občanů k voleným funkcím nelze spatřovat ani v dalším postupu volebního výboru, který výběr omezeného počtu kandidátů dále provádí jen na základě volby s tajným hlasováním. Z tohoto postupu jednoznačně vyplývá, že i zde všichni navržení kandidáti měli stejnou možnost přístupu k této funkci. Relevantní závěr: Předvýběr kandidátů do Rady České televize tajným hlasováním členů volebního výboru Poslanecké sněmovny je v souladu s Ústavou ČR.
Kdo vystupuje jménem České televize?
Statutárním orgánem České televize je podle zákona pouze generální ředitel. Ze své pozice je zodpovědný za veškerá rozhodnutí, ekonomické vztahy a právní úkony. Kromě toho má právní odpovědnost rovněž Česká televize jako právnická osoba. Pokud generální ředitel odstoupí nebo je odvolán, do zvolení nového řídí Českou televizi zástupce generálního ředitele, jímž je podle Statutu ČT ředitel zpravodajství. Pokud je generální ředitel krátkodobě nepřítomen, pověří řízením někoho z manažerů na prvním stupni řízení.
Jaké jsou účetní principy České televize?
Česká televize účtuje v soustavě podvojného účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví a prováděcími předpisy a s Českými účetními standardy platnými pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání (nevýdělečné organizace). Česká televize vede účetnictví tak, aby umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskou činností. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k jednotlivým činnostem stanoví interní předpisy České televize (tzv. „Účetní standardy České televize“). Průběžnou kontrolou hospodaření České televize je podle zákona o ČT pověřena Dozorčí komise, poradní orgán Rady České televize. Ze své činnosti se Dozorčí komise odpovídá Radě České televize.
Jak vzniká Dozorčí komise Rady České televize?
Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou České televize z občanů České republiky s odbornými předpoklady pro výkon funkce člena dozorčí komise. Tyto odborné předpoklady nejsou v zákoně o České televizi blíže stanoveny. Základní předpoklady se uplatňují obdobně jako u členů Rady České televize, tedy člen Dozorčí komise musí být způsobilý k právním úkonům, trestně bezúhonný, s trvalým pobytem v České republice. Nesmí souběžně působit ve funkcích, jež jsou zapovězeny i členům Rady ČT, nesmí být osobou blízkou nikoho z České televize, nesmí mít z televize majetkový prospěch, nesmí se podílet na podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků a nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly ohrozit důvěru v nestrannost nebo nezávislost rozhodování. Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 4 let, a to i opětovně, ne však na více než 4 po sobě jdoucí funkční období.
Jak může zaniknout funkce člena Dozorčí komise Rady České televize?
Pro zánik funkce člena Dozorčí komise platí přiměřeně postup pro odvolání člena Rady České televize. Zákon nezná odvolání Dozorčí komise jako celku. Funkce zaniká uplynutím funkčního období, nebo rezignací, nebo kvůli nesplnění základních předpokladů, nebo úmrtím, nebo odvoláním. Jako důvody pro odvolání zákon stanovuje nesplnění předpokladů v § 5 (neslučitelnost funkcí, majetkový prospěch), nebo narušení důstojnosti funkce, nebo jednání zpochybňující nezávislost nebo nestrannost, nebo absenci na schůzích více než 3 měsíce.
Jaký právní charakter má členství v Dozorčí komisi?
Výkon funkce člena dozorčí komise je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zákoníku práce. Zaměstnavatel členu dozorčí komise poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy. Odměnu za výkon funkce vyplácí členům dozorčí komise Česká televize.
Je možné se proti odvolání z Dozorčí komise Rady České televize právně bránit?
Dosud takový případ nenastal, ale teoreticky ano. Nejvyšší správní soud v rozsudku 1 As 41/2005-76, který se věcně týkal odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání po prohrané arbitráži se CME, konstatoval, že „není možno v obecné rovině připustit prostou odvolatelnost z veřejné funkce odvoláním člena kolektivního orgánu nebo dokonce odvoláním tohoto orgánu jako celku bez udání důvodu“. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2008, čj. 4 Ans 9/2007-197 „správní soudy jsou dále povolány rozhodovat i o odvolání/nejmenování do jiných funkcí“.